Klettersteige - Wildenauersteig

Ahooj kucííí, připravil jsem si takovou malou reportáž (po vzoru Kachny a jeho Hurá na ocel).

Vydal jsem se s otcem a kamarádama minulej víkend do Hohewandu na nějakou tu ferrátku. Už rok mě totiž přemlouvali, abych s nima teda někam vyrazil. Po mém složení zkoušky dospělosti jsme hurá ve 04.00 hodin usedali do auta a mířili směr Vídeň - Wiener Neustadt a dále do oblasti Hohewand.

Brzký příjezd do vesničky Oberhoflein (07.00) jsme se vydali vzhůru nahoru k nástupu na vybranou ferratu Wildenauersteig - obtížnost udávaná C/D. Inu kamarádův průvodce tvrdil nástup max. 30minut chůze. Po dvou hodinách bloudění a obcházení kusu lesa jsme konečně našli ceduli na stromě (ve výšce 3m) se směrem nástupu.

09.00 stojíme před nástupem, nikde žádné lano, kramle, prostě nic. Orlím zrakem vidíme pouze pár nových borháků, ale ty vypadali čistě pro lezení, odhadoval jsem obtížnost tak 6 - 7 UIAA. Po vydatné svačině jsme zahlédli ve výšce konečně nějaké kramle, přístup k nim ovšem vyžadoval buď opravdu velký morál a nebo živnostenský list profesionálního artisty. Přístup jsem místy hodnotil asi jako lezení na Dámskou 3+ v Javoříčku avšak bez lana! Nu což letos už mám něco nalezeno a tak jsem to risknul, s kamarádama to bylo horší ale nakonec jsme to všichni zvládli a stáli před nástupem u cedule Wildenauersteig. Podle průvodce 120m dlouhá ferrata převážně v kolmém terénu (ovšem no hand rest byl pouze ojedinělý) a jištěná pouze kramlemi.

Abych tak nějak zhodnotil výstup. Kramle jsou krásný, místy jsou na jednom metru i 3, místy je taková krize že se musíte odepnout od obou karabin a přelézt to čistě, což vyžaduje (v poměrně velké výšce) už pořádnou odvahu. Ještě že jsme s sebou měli lano, protože kluci měli občas problémy. Lahůdkou už skoro na konci ferraty je krásný průlez skálou, kde se sebemenším batohem máte problém prolézt. Zde se znovu osvědčilo tahat s sebou lano :) V útrobách díry je i vrcholová kniha, kde jsem našel jeden moc pěkný záznam českých ferratistů. Cituji: ,,KOKOTSKY ZNAČENÝ PŘÍSTUPY!!!!"

Nad dírou už zbývá pár metrů a pár kramlí a jsme na vrcholu. Relax, svačina a nádherný rozhled dolů do údolí i po okolních pohořích. Jelikož jsme kluci šikovní, tak se nám nepodařila najít sestupová cesta zpátky k nástupu a proto bych náš sestup komentoval pouze slovem hardcore. Občas se sestup podobal spíše známému prdelingu, ničení obuvi a kotníků. Místy jsme narazili i na tenké ocelové lano (ano, asi tak tenké jako na Vašem hromosvodu) a pomocí něj a znovu díky našemu kousku lana jsme se poměrně dlouhou dobu trmáceli dolů zpět k autu.

Výlet to byl pěkný, tuto sobotu vyrážíme zase, tak jsme zvědav co nás čeká :)

Váš doktor